Sport mě vždycky bavil a řekla jsem si, že bych chtěla být taky vrcholová sportovkyně. Moc mě bavil tenis. Ten jistý tenis jsem začala hrát, když mě bylo pět let. A musím říct, že jsem v tom byla opravdu moc dobrá. Taky si pamatuji, že mi rodiče říkali že mám na tenis buňky. Samozřejmě je logické, že buňky na nic mít člověk nemůže. Buďto se člověk narodí se schopností hrát sport anebo ne. Třeba znám jednu kamarádku, která prostě chtěla hrát sport, ale vůbec jí to nešlo. Vůbec nevěděla, jak držet raketu a ani jí nepomohl žádný tenisový kurz. Ona prostě byla na to nešikovná a levá. A ze začátku tu moji kamarádku hodně mrzelo a byla z toho nešťastná. Nicméně se ale přihlásila na atletiku, kde jí běhání moc jde. Nyní běhá taky závodně a musím říct, že je z toho velmi nadšená, protože jí běhání jde. A mě jde zase hrát tenis. Sport mě vždycky lákal. Já jsem chtěla se sportem pracovat.
Nicméně ale taky se mi to nepodařilo. Zatímco moje kamarádka se sportem a atletikou měla velké štěstí, já ne. Já sice jsem uměla hrát tenis, ale ne na takové úrovni, abych mohla dělat tento sport vrcholově. Tak jsem se radši na to vybodla a hraji tenis jenom rekreačně. Taky jsem si velmi oblíbila plavání, protože jsem byla po operaci kolene. A právě po operaci kolene je velmi vhodné plavání.
Plaváním se nezatěžují žádné klouby, takže si myslím že plavání je sport hlavně pro ty, kteří nechtějí zatěžovat své klouby. A plavání je vhodný sport taky pro obézní lidi. Protože obezita je samozřejmě nezdravá, takže taky obézní lidé mají problém s pohybem. Ale sportovat se musí. Myslím si, že navíc plavání je takový sport, se kterým je dobré začínat. Já tomu říkám, že je to takový odrazový můstek, když někdo chce začít sportovat na vyšší úrovni. Já jsem začínala sice s tenisem, ale plavání mě taky moc baví a nehodlám s tím jen tak lehce přestat. Bez sportu nedokážu být.